User Settings

Modlitba se Svatým otcem

listopad 2014
Denní modlitba: 

Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a našich biskupů.

Úmysly na tento měsíc:
Všeobecný: 

Aby opuštění lidé zakoušeli Boží blízkost a podporu bližních.

 

Evangelizační: 

Za dobré formátory, aby moudře vedli mladé seminaristy, řeholníky a řeholnice.

 

Úmysl našich biskupů: 

Aby Boží království bylo posledním cílem, ke kterému každým dnem svého života vědomě směřujeme.

 

ÚVAHY NA TENTO MĚSÍC

Všeobecný úmysl

V našem životě se setkáváme s množstvím lidí, kteří jsou v životě opuštěni. Důvody mohou být různé: někdy se od nich příbuzní odvrátili, protože oni sami nejednali správně, někdy Bůh na ně dopustil nějaké neštěstí a jejich přátelé je opustili.

Křesťanský způsob života však nechce odstranit osamělost, ale zapojit ji do prožívání spojení s Bohem. Osamělost se má stát odrazovým můstkem v tomto vztahu. O tom by nám měli co říci poustevníci, kteří mnoho let prožili na poušti. Tam v osamění bez lidské společnosti pocítili blízkost Boha a mohli přemýšlet o realitách, na kterých jim záleží.

Na druhé straně osamělost některých lidí může být důvodem ke konání dobrých skutků pro druhé. Je důležité, aby křesťané nezapomínali pomáhat těm, kteří nikoho nemají, nemohou se o sebe postarat, kteří potřebují nějaké ošetření atd. To je úkol pro každého z nás: pomáhat těmto lidem v zajišťování materiálních potřeb jejich života, ale nezapomínat na ně ani v potřebách duchovních.

Evangelizační úmysl

Synodální otcové si byli velmi dobře vědomi toho, že budoucnost církve záleží především v dobré přípravě na kněžství a řeholní povolání.

"Dám jim pastýře podle mého srdce" – tento text proroka Jeremiáše použil papež Jan Pavel II. ve své apoštolské exhortaci Pastores dabo vobis. I my se modlíme k Bohu, aby nám dal pastýře podle Kristova srdce, ale kdo je připraví?

Vytvořit vnímavou bytost, nezištnou podle evangelia, věrnou Pánu, plnou víry a poslušnosti, která dokáže žít v celibátu a v jednoduchosti života, je dlouhodobá záležitost.

Proč je tak málo těch, kteří chtějí pomáhat při formaci nových povolání? Vedení formace bývá často považováno za úkol pro lidi starého typu, stále napomínající. Skutečný formátor je však ten, který je dobrým pastýřem, je stále s kandidáty, bydlí s nimi pod jednou střechou, je jim nablízku v okamžicích jejich krize, protože to mohou být také okamžiky jejich duchovního růstu.

Národní úmysl

Ježíš Kristus před svým utrpením, když se loučil s apoštoly, řekl: "V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu tak nebylo, přece bych vám nebyl řekl: 'Odcházím, abych vám tam připravil místo.'" (Jan 14, 2)

Boží láska je bez hranic. Bůh touží spasit všechny lidi. Připravil pro každého z nás místo u sebe, v domově, který pro nás přichystal.

Jedině ten, kdo nebude chtít prožívat věčnost u Boha, se tam nedostane. Překážkou nebude velikost ani množství hříchů, protože Bůh je nejvýš milosrdný a odpustí každému všechny hříchy, když jich upřímně lituje.

Snažme se proto, aby společenství s Bohem - naším Otcem na věčnosti bylo naším jediným a posledním cílem, ke kterému směřují všechny snahy našeho pozemského života.

Dále v Posvátném prostoru

Ve styku