User Settings

Modlitba se Svatým otcem

srpen 2015
Denní modlitba: 

Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a našich biskupů.

 

Úmysly na tento měsíc:
Všeobecný: 

Za dobrovolníky, aby se velkoryse věnovali službě potřebným.

 

Evangelizační: 

Abychom uměli vyjít ze sebe a stali se bližními pro ty, kdo se nacházejí na okraji mezilidských a společenských vztahů.

 

Úmysl našich biskupů: 

Abychom na přímluvu Panny Marie Nanebevzaté šťastně došli k cíli pozemské pouti.

 

ÚVAHY NA TENTO MĚSÍC

Všeobecný úmysl

Církev stojí na dobrovolnících. Církev žije tam, kde člověk rozvíjí schopnost svobodně přilnout k Bohu tím, že přijme z jeho rukou osobní poslání ve světě. Když papež František mluvil v římské farnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova k dobrovolníkům, prozradil jim, kde se nachází zdroj k dobrovolné lásce.

„A teď bych chtěl, abyste udělali tohle: zavřeme oči a představme si tu scénu na břehu řeky: Jana, jak křtí, a Ježíše, jak přichází. A slyšíme Janův hlas: Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa. Pohleďme na Ježíše a v tichosti, každý za sebe, řekněme Ježíšovi něco ze svého srdce. V tichosti. Pán Ježíš, který je tichý, dobrý beránek, a který přišel, aby snímal hříchy, kéž nás doprovází po cestách života. Tak ať se stane.“

Evangelizační úmysl

Hledáme intenzivně podobu současného misijního nasazení. Vycházet jako misionáři současnosti k druhým lidem znamená nezůstávat lhostejní vůči bídě, válce, násilí v našich městech, vůči opuštěnosti starých lidí, anonymitě tolika lidí, kteří jsou v nouzi, a osamocenosti maličkých.

Být misionářem znamená vycházet k druhým a netolerovat, že se v našich křesťanských městech nachází tolik dětí, kteří se neumějí pokřižovat. V tom spočívá vycházení. Vycházet znamená být tvůrci pokoje, onoho pokoje, který nám Pán denně dává a který tento svět tolik potřebuje.

Mnozí misionáři – mučedníci víry a lásky – nám ukazují, že vítězství spočívá pouze v lásce a životě stráveném pro Pána a bližního, počínaje chudými. Když papež František hovoří o důležitosti periferie, okrajů a kritických míst, myslí tím, že láska, která je živena Ježíšovým Božským Srdcem, nezná hranice.

Národní úmysl

Mariino nanebevzetí ukazuje úděl adoptivních dětí Božích a členů Kristova těla. Jako naše Matka Maria jsme povoláni k plné účasti na Pánově vítězství nad hříchem a smrtí a ke kralování v Jeho věčném království. Takové je naše povolání.

Stará pověst hovoří, že Panna Maria těsně před svým zesnutím svolala k sobě všechny apoštoly. Viděla v nich živé Kristovo tělo.

U Panny Marie se učíme správně dívat na církev. S celou církví rozptýlenou po světě hledíme k Marii jako Matce naší naděje. Její chvalozpěv nám připomíná, že Bůh nikdy nezapomíná na přísliby svého milosrdenství (Lk 1,54–55). Maria je milostiplná, protože „uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána“ (Lk 1,45). V ní se všechny božské přísliby prokázaly jako pravé. Korunovaná ve slávě nám ukazuje, že naše naděje je reálná; a „v této naději máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši“ (Žid 6,19), která proniká tam, kde je oslavený Kristus.

Dále v Posvátném prostoru

Ve styku