Asi každý sní o něčem, co by se dalo nazvat civilizace lásky. Bůh také. Snil o tom i Ježíš, když nám přikázal, abychom se navzájem milovali tak, jak nás miluje on. A Duch svatý tento sen s naší spoluúčastí uskutečňuje. Boží sen nemůže být jiný, protože Bůh je láska a všechny vztahy vycházející z Boha jsou vztahy lásky.

Žijeme jako jedna rodina ve společném domě, který nám svěřil Bůh. To je mystický způsob, jakým vidí svět encyklika papeže Františka Laudato Si. Jsme obklopeni velkorysostí: jsme vtaženi do „univerzálního bratrství, které nás inspiruje k lásce a k přijetí větru, slunce a mraků“ (228). „Příroda sama je plná slov lásky“ (224). A my máme tuto lásku opětovat.