Svatý papež Pavel VI. řekl v často citované větě, že dnešní lidé potřebují spíš svědky než učitele a že když poslouchají učitele, tak proto, že jsou zároveň svědky. Podobně ti, kdo chtějí hlásat evangelium, je musejí jaksi ztělesňovat ve svém životě. Musejí odrážet něco z Kristovy přitažlivosti. Co k Ježíšovi přitahovalo lidi? Soucit, milosrdenství, laskavost, radost, trpělivost? Určitě toto všechno, a ještě mnoho jiného. Ježíš jakýmsi způsobem předával lidem lásku a oni v něm vnímali první a poslední pramen lásky, Boha, kterého oslovoval Abba, Otče. Lidé podobní Kristu, kteří díky darům přirozenosti a milosti dokážou reprodukovat něco z tohoto ve svém životě a ve svém vztahu k druhým, budou jistě nejlépe předávat evangelium.

Hlasatelé evangelia v něm musejí být sami hluboce zakořeněni. Kdo chtějí vnášet Krista do životů druhých lidí, musejí ho nejdříve sami přijmout celým srdcem. Musejí být lidmi osobní svatosti, což předpokládá osobní modlitbu a celoživotní úsilí vstřebávat do srdce Ježíšovu zvěst. Papež František o tom psal ve své encyklice Gaudete et exsultate a jeho osobnost je pro mnoho lidí tak přitažlivá právě proto, že je vzorem toho, jak může vypadat ten, kdo hlásá evangelium a kdo sám žije, co hlásá.