Malé věci jsou opravdu důležité. Když se připravujeme na Vánoce, připomínáme si, že nás Bůh doslova zaplavuje dary – a to ne méně než tehdy, když poslal svého Syna. S dary je ovšem spojena výzva. Křesťanství neznamená jen občasná gesta nebo dobročinnost, ale jít míli navíc, rozhodování, které s sebou nese nepohodlí a bolest. Křesťany oživuje síla lásky, neočekávané a posilující vitality. Jenom opravdová láska unese životní tíhu, umožní chvíle něžnosti a duchovního sjednocení. Takovou lásku nenajdeme v impozantních stavbách. Základní povinností křesťana není stavět pomníky mrtvým, ale dávat jídlo živým. Advent nám ve hodnou chvíli připomíná, že právě láska k živým je projevem ducha a Boží chválou.

Jen málo z nás má moc změnit svět, ale v tomto Adventu můžeme všichni udělat něco, třeba jen malého, co by prospělo našim bližním. Dnes se hloubka našeho odevzdání Kristu měří mírou naší lásky k bližním. Když se naše mysl nevznese výš, ani naše činy nebudou mít moc váhy.