User Settings

  • Background
  • Fade speed
  • Music
  • Text size
Choose a backgound theme.
Choose the speed the daily prayer fades between stages.
Choose music to play during the daily prayer.
Choose the size of the text for your daily prayer.

Celosvětová síť modlitby s papežem

leden 2022
Denní modlitba: 

Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a našich biskupů:

 

Úmysly na tento měsíc:
Papežův: 

Za skutečné lidské bratrství. Modleme se za všechny, kdo jsou diskriminovaní a pronásledovaní kvůli náboženství; ať ve společnosti, v níž žijí, jsou uznána jejich práva a důstojnost, pramenící ze skutečného lidského bratrství.

 

Naléhavý úmysl. Modleme se za obnovu sociálního smíru v Kazachstánu založeném na dialogu, spravedlnosti a společném dobru.

 

Národní: 

Za lidi sevřené strachem. Modleme se za všechny, kteří se obávají nového roku, aby zakusili pokoj od Pána.

 

ÚVAHY NA TENTO MĚSÍC

Papežovy úmysly

Ukrajina

Papež František vyhlásil středu 26. ledna 2022 dnem modliteb za mír na Ukrajině. Vyjádřil obavy o její obyvatele i o to, jak by se mohl rozšířit případný rusko-ukrajinský konflikt. „Se znepokojením sleduji rostoucí napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost evropského kontinentu, což by mělo ještě širší dopady,“ řekl papež v neděli při modlitbě Anděl Páně. „Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby všechny politické kroky a iniciativy sloužily spíše lidskému bratrství než stranickým zájmům,“ dodal papež. „Ti, kdo sledují své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdají svým lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři a sestry. Z tohoto důvodu a se znepokojením vzhledem k současnému napětí navrhuji, aby příští středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“

Ukrajina je nám blízká. Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva je v České republice 78 068 obyvatel ukrajinské národnosti. Úřad práce evidoval v roce 2020 téměř 160 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. Jejich počet a význam pro hospodářství roste. Mnozí z nich jsou katolíky východního obřadu, jiní navštěvují pravoslavné bohoslužby. Na srdečnou výzvu papeže Františka zareagovali polští a ukrajinští biskupové společným prohlášením, jímž upozorňují nejen na nebezpečí války, ale i na hrůzné její následky pro celou Evropu. Nemůžeme přehlédnout, že Rusko na začátku roku 2014 anektovalo Krym a krátce poté začali Ruskem podporovaní separatisté bojovat proti ukrajinským vládním silám na východě, v Doněcku a Luhansku. Z regionu uprchlo do jiných částí Ukrajiny asi 1,5 milionu lidí a tisíce civilistů a vojáků zemřely nebo byly zraněny. Zatímco na jaře 2021 bylo Rusko mnoha západními zeměmi obviňováno, že se snaží vyprovokovat nepoje a vojenské střety pořádáním vojenských cvičení v blízkosti hranic, masivní ruské hromadění vojsk těsně za hranicemi vyvolalo počátkem prosince poplach. Toto hromadění pokračovalo a začátkem tohoto měsíce vydalo britské ministerstvo zahraničí Velké Británie prohlášení, v němž uvedlo, že má důkazy o tom, že Rusko připravuje plány na nastolení proruské vlády na Ukrajině. I Česká republika neskrývá své obavy.

„Kéž Pán Bůh vyslyší naše modlitby! Kéž přijme naši modlitbu! Kéž by ji půst a společné postní bdění posílily a staly se naší jedinou zbraní! Kéž Pán Bůh zachová mír na Ukrajině i na celém světě! Kéž naše osobní a společná modlitba za tento den zazáří v celém světě a daruje světu mír na Ukrajině!“, řekl v minulých dnech Svjatoslav Ševčuk, duchovní hlava ukrajinské řeckokatolické církve.

Kazachstán

Papež František dvakrát po sobě naléhavě požádal o modlitbu všechny, kdo tvoří Celosvětovou síť modlitby s papežem: „Svěřuji kazašský národ ochraně Panny Marie, Královny míru z Ozernoje (Озерное).” Proč papež připomněl právě tuto svatyni? Je součástí „dvanácti hvězd v koruně Matky, královny míru“, k níž patří například kostel Mléčné jeskyně v Betlémě, farní kostel sv. Jakuba v Medžugorje, svatyně Matky míru v Jamusukro v Pobřeží slonoviny, korejská svatyně Matky Boží růžencové v Namyang a tak dále. Umělecká díla odráží mystickou vizi sv. Maxmiliána Kolbeho: „Představuji si krásnou sochu Neposkvrněné na velkém oltáři a na jejím podkladě mezi rozpjatýma rukama monstranci se stálým výstavem Nejsvětější svátosti.“

Hluboké znepokojení nad vyhrocením situace je na místě. Kazašští biskupové se vyjádřili takto: „Katolíci této země, spojeni v modlitbě s papežem Františkem, se modlí za odpočinek duší těch, kteří byli během nepokojů zabiti.“ Vyzvali kněze, aby za oběti sloužili mši svatou. Pozvali věřící k modlitbě za brzké vyřešení současné situace. Biskup Adelio DellʼOro, rodák z Milána, který stojí v čele karagandské diecéze, upozornil, že v současné době jsou bohoslužby v rámci výjimečného stavu zakázány, což narušuje, či téměř znemožňuje život církve. „Situace v Karagandě nebyla tak kritická jako v Almaty, probíhaly zde pokojné protesty, které byly rychle rozehnány.“ Podle něj mnoho lidí trpí brutálními zásahy ze strany policie, dále se cítí být ohroženo vstupem cizích armád sdružených v postsovětské Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti řízené Moskvou. Dokonce nemohou vzájemně komunikovat prostřednictvím internetu, vybírat své úspory z bank a nakupovat. Počet obětí je vysoký. Bylo hlášeno nejméně 160 mrtvých a více než 700 zraněných. Tisíce lidí bylo zatčeno.

Stále se opakující násilí v různých částech světa nás může přivést do pokušení. Naše modlitba: přináší plody? Nemylme se. Ti, kteří svými modlitbami a oběťmi nejvíce vstupují do dějin církve a celého světa, a tak ho proměňují, mají největší vliv. Jsou to ti, kteří jsou nejblíže Ježíšovu Srdci. Nemusí nám vadit, že nejsou často ani vidět nebo o nich nikdo neví, rozhoduje to, že jsou blízko Pánu, a tím se stávají těmi nejdůležitějšími pro změny ve světě.

 

Bolest a utrpení nás obracejí ke Kristovu Srdci. „K tomu, co pro nás učinilo. Kristovo Srdce nám vyjevuje obětujícího se Ježíše: je kompendiem jeho milosrdenství. Když se na něj zahledíme, přirozeně se upamatujeme na jeho dobrotu, která se dává zdarma, nekupuje se ani neprodává, není podmíněná a nezávisí na našich dílech, je svrchovaná. A dojímá. V dnešním chvatu, vprostřed tisícerých záležitostí a nepřetržitých starostí pozbýváme schopnost zakusit pohnutí a soucit, protože ztrácíme tento návrat k srdci, jeho památku a vzpomínku na něj. Bez paměti odřezáváme své kořeny a bez kořenů nelze růst.“ (papež František)

Zkušenost vězněných v době komunistického režimu hovoří o tom, že lékem proti bolesti působené zneužíváním moci, zištností či závistí je přátelství. Přátelství je zapotřebí nejvíce. „Bratrské slovo, úsměv, pohlazení po tváři jsou památkou, která zevnitř uzdravuje a prospívá srdci. Nezapomínejme na tuto terapii paměti, která činí tolik dobra!“ (papež František)

 

Národní úmysl

Strach vzniká tehdy, když člověku hrozí nějaká ztráta či utrpení. Rozlišujeme dva druhy strachu. Člověk cítí strach před vším, co by jeho život a bytí mohlo poškodit či zničit. Oproti tomu „bázeň Boží“ je obavou z Božího trestu, strachem z toho, že bych mohl být od Boha odloučen. Ježíšova blízkost oba strachy zahání. „Já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží!“ To je prvá podoba Ježíšovy přítomnosti mezi námi. Jeho Srdce mezi námi stále slouží pro spásu všech duší! Jaký je náš úkol? Nejpodstatnější je stále znovu se k jeho sloužícímu Srdci s láskou přimykat.

 

 

Dále v Posvátném prostoru

Reflecting

Ve styku