Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a našich biskupů:
Modleme se, aby rodiny dnešní doby byly doprovázeny s láskou, úctou a radou.
Modleme se k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
Za rozpadající se rodiny a manžele v krizi – ať na přímluvu sv. Zdislavy vzájemnou láskou, úctou a věrností najdou cestu k sobě i k Bohu.
Všeobecný úmysl
"Věrná Kristova láska prozařuje vše, i krásné lidské city. Očištěné srdce je povoláno k lásce, projevující se věrností, vlídností a slitováním. Připomeňme, že cesta lidského zrání je cestou lásky a vede od zakoušení péče (od Boha) ke schopnosti péči prokazovat (druhým), od přijímání života ke schopnosti život předávat. Stát se dospělými muži a ženami znamená žít zrale snubní a rodičovské vlohy projevující se v různých životních situacích – schopnost vzít na sebe břímě druhého a mít jej rád bez dvojakosti. Jde tedy o celistvou schopnost člověka, který dovede přijmout skutečnost a umí navázat hluboký vztah s druhými." Kde se učíme této schopnosti, o které hovoří papež František? V Kristově Srdci, které volá: Zářím láskou a odpuštěním na vás i na celý svět, na všechny duše, na všechny, kdo touží, abych zářil, dával a stále znova daroval něhu a lásku! Následujte mě celým srdcem stále více.
Naléhavý úmysl
Nejnaléhavěji ať Boží lid prosí o takovou důvěrnost s Bohem, jejíž blízkost přináší formaci srdce – neopakovatelně a nezaměnitelně. Zde je počátek každé formace připodobňující ke Kristu. Žádná jiná není tolik zapotřebí jako tato. Nevýslovně cenná je modlitba, která v tomto duchu myslí i na druhé. Moudrost srdce se rodí v blízkosti Moudrého. Jaké neklamné známky svědčí o této Boží blízkosti, která člověka proměňuje v apoštola Božího království a ve věřícího křesťana nasazeného pro Kristovo dílo spásy na periferiích světa? Klíčová je důvěra: nechám Ježíše svobodně procházet ve svém srdci. Srdce se stane místem, z kterého si Boží host činí svůj domov. Dovolím mu, aby se dotkl všech mých myšlenek, tužeb, záměrů a rozhodnutí? Panna Maria je jediná, ve které se – v jejím Srdci – On sám svobodně prochází. Proto se k ní máme obracet, aby nám vyprosila tutéž milost pro onu velmi krátkou dobu, kterou máme k dispozici. Přestaňme v Boží církvi svazovat Boha našimi lidskými záměry, hledejme, co více (magis) těší jeho Srdce: svěřujme mu vládu nad sebou samými! Ježíš na všechny, především ty, kteří slyší jeho pozvání a shromáždí se kolem jeho eucharistického stolu, pohlíží trvale s velikou něhou a láskou. Dovolme mu, aby se i v našich srdcích mohl procházet tak svobodně jako v Srdci své Matky, Bohorodičky Panny Marie.
Národní úmysl
Sv. Zdislava je patronkou Litoměřické diecéze. Její hrob v Jablonném v Podještědí je místem, které uchovává v Boží paměti životní zlomy, jež se nevyhnou žádné rodině. Když si nevíme rady, putujme jednoduše k jejímu hrobu, aby nám světice vyprosila tolik potřebnou pomoc, světlo a sílu. Na mnoha místech naší země jsou podobně rozesety hroby svědků víry 20. století: učiňme z nich své osobní přátele. Světci nám pomáhají stále, ale když je vzýváme, mohou komplexněji vstoupit do našeho života a vyprosit vítězství lásky.