Boží přítomnost
Přicházím k tobě, dobrý Bože,
naplň mé srdce a celou mou bytost
údivem z toho, že jsi a jaký jsi.
Modlitba - 2023-11-23
Vnitřní svoboda
"V té době mě Bůh vyučoval, jako učitel učí žáka" (svatý Ignác).
Připomenu si, že Bůh mě opravdu má co naučit.
Dej mi, Pane svou milost, ať ti naslouchám, abys mě mohl proměnit.
Vědomí prožitých chvil
Protože vím, že mě má Bůh rád, a to bez jakýchkoli podmínek z mé strany, mohu si dovolit být k sobě i k němu naprosto upřímný/á. Jaký byl zatím dnešní den? Jak se cítím? Vyslovím před Pánem své pocity. Zcela otevřeně.
Po přečtení
Lukáš 19,41-44
Když se Ježíš přiblížil k Jeruzalému a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl: "Kéž bys v tento den poznalo i ty, co je pro tebe k pokoji! Nyní však je to tvým očím skryté. Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem, oblehnou tě a sevřou ze všech stran, srovnají tě se zemí, (vyhladí) tvé děti a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň."
Několik myšlenek k dnešnímu úryvku Písma.
Active
Default
- Sedím vedle Ježíše, když pláče, a objímám ho kolem ramen. Prosím, abych se i já nechal/a dojmout, až k slzám, kvůli stavu našeho světa. Pak ho žádám, aby mě utěšil, až toho na mě bude příliš.
- Modlím se: „Ježíši, ty mě stále navštěvuješ. Teď přicházíš v tomto čase modlitby, a až skončím, navštívíš mě ve všech lidech, které potkám. Spolupracuješ se mnou při mých každodenních úkolech a umožňuješ mi dělat to, co se ti líbí. A navštěvuješ mě v mých bolestech a bereš na sebe má břemena. Děkuji ti!“
Rozmluva s Ježíšem
Pane Ježíši, ty ke mně mluvíš slovy Písma. Ať dnes dokážu odpovědět na tvé volání. Nauč mě vnímat v životě tvou pomocnou ruku.
Závěr modlitby
Díky, Bože, za chvíle, které jsme spolu strávili. Děkuji ti za tvé slovo a za všechny inspirace, za světlo a za povzbuzení.
Amen
Uvítáme všechny ohlasy, náměty, připomínky a komentáře, které nám k Posvátném prostoru napíšete.
- Posvátný prostor
- Zpět na úvodní stránku
- K zamyšlení
- Zpět na aktuální text k zamyšlení
- Modlitba se Svatým otcem
- Aktuální úmysly apoštolátu modlitby
- Kontakt
- Napište nám o své zkušenosti s Posvátným protorem
Vědomí Boží přítomnosti
Kdyby se vás někdo zeptal, jak jinak byste vyjádřili, co znamená slovo "Bůh", mohli byste použít slovo "Přítomnost", protože Bůh je opravdu neustále přítomný. Když se Mojžíš zeptal Hospodina na jméno, Bůh odpověděl: "Já jsem, který jsem", což znamená "Jsem přítomný". Ve skutečnosti Bůh říká: "Budu zde pro tebe". Bůh je důvěrně přítomný ve všem, co stvořil, a zvlášť blízký je nám lidem. Ježíšovo jméno je Emanuel, což znamená "Bůh s námi". Matoušovo evangelium končí nádhernými Ježíšovými slovy: "Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa". (z knihy Finding God in All Things Briana Grogana SJ)
Vědomí těla
Seďte na židli zpříma, ale pohodlně, záda mějte opřená. Uvolněte tělo, aniž byste se sesouval/a ze židle, chodidla mějte na zemi před sebou a ruce v klidu na stehnech nebo složené v klíně. Zavřete oči nebo je upřete na jeden bod před vámi. Soustřeďte celou svou pozornost na to, co cítíte ve svém těle. Můžete začít u chodidel a postupovat vzhůru. U každé části těla chvilinku setrvejte a všímejte si, co kde cítíte. Vaše pozornost se takto upírá postupně na pocity v jednotlivých částech těla. Nespěchejte. Vnímejte, co cítíte. Nepřemýšlejte o svých pocitech, ale prociťujte je. Je-li vám nepohodlně, svědí-li vás někde, chce-li se vám změnit polohu, tak svůj pocit prostě zaregistrujte, řekněte si, že to je v pořádku, nenechte se tím rušit, nic nepodnikejte a pokračujte v tom, co děláte - dál si všímejte pocitů v jednotlivých částech těla. Mysl nám při tomto cvičení málokdy dopřeje klid a většinou si začne vynucovat pozornost poznámkami a otázkami jako: Vždyť je to plýtvání drahocenného času. Co to má společného s modlitbou? Není to cosi indického? K čemu to vlastně je? Vypořádejte se s takovými otázkami a poznámkami jako předtím se svěděním - registrujte je, nenechte se jimi rušit a pokračujte v cvičení. Chcete-li přistoupit k explicitnější modlitbě, můžete si začít opakovat větu svatého Pavla: V něm žiji, hýbu se a jsem. (upraveno z knihy God of Surprises Gerryho W Hughese SJ)
Default
Presence
Vědomí dechu
Při tomto cvičení se pokuste věnovat všechnu svou pozornost tělesnému pocitu nádechu a výdechu, aniž byste však při tom vědomě měnili rytmus svého dechu.
Soustřeďte pozornost na to, jak při vdechu do vašich nozder vstupuje chladný vzduch a jak při výdechu proudí ven teplý vzduch. Zprvu vás takové soustředění může vyvést z rovnováhy a vést k tomu, že začnete dýchat nepravidelně. Ale to zpravidla netrvá dlouho. Jestliže by však problémy s dechem přetrvávaly, tak pro vás toto cvičení v tuto chvíli není vhodné.
Lidé si většinou všimnou, že se při tomto cvičení jejich způsob dýchání mění, prohlubuje se a zpomaluje a začne se jim chtít spát. Samo o sobě je to velmi dobré relaxační cvičení. Chcete-li ho však využít k explicitnější modlitbě, můžete si pod nádechem představovat všechno, po čem ve svém životě toužíte, jakkoli by se to zdálo prakticky nedosažitelné, a výdechem vyjádřete odevzdanost do Božích rukou, odevzdejte mu celý svůj život se všemi trablemi, hříchy, vinami a výčitkami.
Přitom je velmi důležité zdržet se veškerého posuzování sebe sama, ať souhlasného či nesouhlasného. Soustřeďte se na to, že Bohu odevzdáváte všechny pochybnosti o sobě; nedržte se jich, jako by měly zvláštní cenu a význam.
(upraveno podle knihy God of Surprises Gerryho W Hughese SJ)
Default
Presence
Vědomé naslouchání
Seďte na židli, zpříma, ale pohodlně, opírejte se zády.
Všímejte si zvuků, které slyšíte. Všímejte si vzdálených zvuků. Jenom je slyšte, nesnažte se je ani pojmenovávat.....
Všímejte si tichých, méně zřetelných zvuků. Všímejte si zvuků, které jsou blízko. Jenom poslouchejte, uvědomujte si je.....
A zvuk vašeho vlastního tepu. Je nejasný, ale je to rytmus vašeho vlastního života....
A zvuk ticha na místě, kde se modlíte. Zvuk ticha ve vašem nitru....
Naslouchejte takto několik minut.
(upraveno z knihy Praying in Lent od Donala Nearyho SJ)
Default
Presence
Boží velikost
Svět celý plní Boží velikost,
jež z něho jako kord se zaskvěje
a v něm se rozleje jak skvrna oleje.
Je člověk strachu z jeho prutu prost?
Už lidstva tu šlo dost, šlo dost, šlo dost,
vše poskvrněno z lidské píle je;
když každý hnán a štván v svém díle je,
necítíš, obut, země ubohost.
Však příroda dál trvá přece jen,
lahodná svěžest žije ve věcech;
a i když na západě zhasl den,
jas na východě vzejde jiter všech,
neb k světu je Duch svatý nakloněn
a křídla bílá má a teplý dech!
Gerard Manley Hopkins, přel. F. O. Babler
Default
Presence
Prosba o vnitřní svobodu
Modlitbu, která nám pomáhá dát se Bohu k dispozici, svatý Ignác nazývá „přípravnou modlitbou“. Je to prosba o milost, aby všechny moje úmysly, jednání a skutky směřovaly čistě ke službě a chvále jeho božské Velebnosti (viz Duchovní cvičení, č. 46).
Můžete zkusit třeba i tato slova:
Pane, toužím dobře se připravit na toto rozjímání.
Opravdu chci, aby celá má bytost byla připravená, pozorná a otevřená vůči tobě.
Pomoz mi, prosím, projasnit a očistit mé úmysly.
Je ve mně tolik protichůdných tužeb.
Starám se o věci, na kterých vlastně nezáleží a které pominou.
Vím, že když ti dám své srdce,
pak budu ve všem svém konání s tebou.
Ve všem, čím dnes jsem, ve všem, o co se pokouším,
ve všech setkáních, myšlenkách, ale i ve všech zklamáních a selháních,
a zvláště v tomto čase modlitby
kéž vkládám svůj život do tvých rukou.
Pane, jsem tvůj/tvá. Udělej ze mne, co ty chceš. Amen.
Co je to zpytování vědomí?
Je-li pravda, že Bůh působí v každém sebemenším detailu našeho života, jak dokážeme jeho působení a naši reakci na ně rozpoznat?
V závěru dne, než jdeme spát, tíhne naše mysl docela samovolně k tomu, že si zpětně přehrává některé události dne. A dělá to tak živě, že byl-li den obzvlášť rušný, těžko se nám usíná. Přehráváme si třeba nějakou hádku a přitom nás napadá, jak jsme mohli vtipně reagovat, kdybychom byli bývali chytřejší.
A na této přirozené tendenci naší mysli je založeno zpytování vědomí. Může nám pomoci více si uvědomovat Boží přítomnost a působení v našem každodenním životě a citlivěji vnímat, kdy s Boží milostí spolupracujeme a kdy ji odmítáme.
Jak zpytovat vědomí?
Procházejte postupně vzpomínkami na uplynulých 24 hodin. Neposuzujte své jednání ani kladně ani záporně a soustřeďte se jenom na chvíle, za které pociťujete vděčnost. I ten nejhorší den má dobré chvíle - jde jen o to, abychom si dali tu práci a všimli si jich. Může to být pohled na padající kapku deště nebo třeba pouhý fakt, že vidíme. Když lidé toto cvičení zkusí, obvykle jsou překvapeni, kolik nacházejí dobrých momentů nejrůznějšího druhu, které by jinak zůstaly nepovšimnuty a zapomenuty, možná přehlušeny bolestnými zážitky. Za dobré chvíle dne nezapomeňte Bohu poděkovat. Následujícím krokem po díkučinění je vzpomínka na vaše vnitřní nálady a pocity. Je-li to možné, vzpomeňte si také na okolnosti, které je vyvolaly. Ani při tomto cvičení se nijak neposuzujte. Když procházíte svými pocity, buďte při tom s Kristem a snažně ho proste, aby vám ukázal postoje, z nichž vyvěrají. Důležité je, abyste své prožitky neanalyzovali, ale abyste se na ně v Kristově přítomnosti dívali a abyste mu dovolili ukázat vám, jaké místo jste mu ve svém nitru vyhradili a kam jste mu zapověděli přístup. Poděkujte mu za chvíle, kdy jste nechali jeho slávu "vstoupit", a proste za odpuštění za chvíle, kdy jste ho ze svého srdce vykázali. Nikdy vám neodmítne odpustit. Zná naše slabosti lépe než my sami. Stačí mu je ukázat a to mu stačí, aby mohl naši slabost proměnit v sílu. Na závěr se můžete krátce pomodlit, přivítat i chvíle, který vás teprve čekají, a poprosit o Boží pomoc.
Default
Consciousness
Modlitba ke zpytování vědomí
Pane, ty mě znáš lépe než já. Tvůj Duch prostupuje každičkou chvíli mého života. Děkuji ti za milost a lásku, jimiž mně zahrnuješ. Děkuji ti za tvé neustálé nenásilné pobízení, abych ti dovolil/a vstupovat do mého života. Promiň mi všechny chvíle, kdy jsem tvou nabídku odmítal/a a uzavíral/a jsem se před tebou. Pomoz mi, abych tě i dnes poznával/a ve svém životě, abych se ti otevíral/a, abych ti dovolil/a pracovat ve mně ke tvé větší chvále. Amen.
Default
Consciousness
Naslouchání Božímu slovu
Biblický úryvek si i víckrát za sebou pomalu pročítejte. Všímněte si toho, že dříve nebo později narazíte při čtení na slovo či slovní obrat, který vás osloví. U takového místa pak setrvejte, dokud nevychutnáte jeho obsah. Nepospíchejte dál.
Jako kdybyste dostali bonbón. Jako nebudete bonbón rozbíjet na kousky a chemicky analyzovat, ale budete ho pomalu cucat, tak se nesnažte biblický úryvek spekulativně rozebírat, ale nechte ho prostě na sebe působit, Často některá věta přitáhne pozornost našeho podvědomí dříve, než si naše vědomá mysl uvědomí důvody, proč se to děje. Proto je dobré setrvávat u místa, které nás oslovuje, co nejdéle a bez rozumových analýz.
Myslí se mi může honit mnoho různých myšlenek, které mě budou rozptylovat, ale mnohé jiné myšlenky se naopak mohou stát potravou pro modlitbu nebo mohou být jejím cenným výsledkem. Slovo Písma jako by bylo paprskem, který postupně osvětluje jednotlivé aspekty našeho vědomí, naše myšlenky, vzpomínky, úvahy, sny, touhy, naděje, plány, obavy. Naše modlitba jako by se spřádala z Božího Slova a z našich nejniternějších myšlenek a pocitů.
Písmo jako světlo
Úvodní verš Bible: "Ale země byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastí a Boží duch se vznášel nad vodami," nepopisuje nějaký minulý děj, ale současnost. Když se modlím nad Písmem, nechávám Božího Ducha vznášet se nad chaosem a temnotou svého bytí a při tom se mohu nadít ledasčeho, protože Bůh je Bohem překvapení. Je jen důležité neskrývat svůj vnitřní chaos ani před Božím Slovem ani před sebou. Obvykle máme dojem, že je špatně pociťovat při modlitbě cokoli negativního, zvlášť ve vztahu Bohu. Z tohoto stereotypu se musíme vymanit a zcela svobodně vyjadřovat před Bohem své pocity a myšlenky v důvěře, že je dost velkorysý, aby mu naše výlevy neublížily. Před Bohem nemá smysl si na něco hrát - vždyť nás zná lépe, než my sebe.
V našem nitru není žádná myšlenka, pocit či touha, které by se nemohly stát potravou nebo materiálem pro modlitbu ve světle Božího slova. Jsme chaotičtí, ale Bůh nás má právě takové rád a jeho Duch v nás pracuje a může v nás vykonat víc, než si dovedeme představit.
Default
Scripture
Co s roztržitostí?
Snažíme-li se takto modlit, je velmi pravděpodobné, že nám mysl zaplní všelijaké otázky a zjevné projevy roztržitosti. "Jak poznám, že si to všechno jenom nenamlouvám? Jak vím, že se mi v těch slovech opravdu sděluje Bůh? Opravdu Bohu důvěřuji?" Jsou to oprávněné otázky, ale pro tuto chvíli je nechte stranou. Když se dítě v noci vyleká, tak k němu přijde maminka, vezme ho na ruce a řekne: '"Všechno je v pořádku," a dítě se postupně uklidní. Kdyby však měla v náručí malého génia, který by se zeptal: "Ale mami, jaké jsou epistemologické a metafyzické předpoklady tvého výroku a jaké empirické podklady můžeš uvést na jeho obhajobu?", tak by to měla s odpovědí opravdu těžké. V modlitbě se chováme jako to nemožné dítě. Odmítáme naslouchat Bohu, dokud nevyhoví kriteriím, která jsme pro něj stanovili. Jednejme s ním nejprve ve svém srdci. Srdce není hloupé - má své důvody; hlubší než je naše vědomá mysl zpočátku schopna chápat.
Necháme tedy pro tuto chvíli všechny takové otázky stranou. Co ale dělat se všemi ostatními zdroji roztržitostí, které zaplavují naši mysl? Začnu třeba přemýšlet, zda jsem nenechal puštěný plyn, nebo si vzpomenu na e-mail, který jsem zapomněl poslat. Je-li to opravdu naléhavé, jako v případě plynu, je nejrozumnější jít se podívat. U věcí, které mohou počkat, postačí třeba si je jenom poznamenat. Všechno ostatní, co nám příjde na mysl, nemusí být vůbec projevem roztržitost, ale naopak cenným výsledkem modlitby nebo pokrmem pro ni.
Default
Scripture
Rozmluva s Ježíšem
Představte si Ježíše, jak sedí blízko vás. Takovýmto způsobem zapojujete svou představivost do služeb víry. Ježíš zde sice není přítomen přesně tak, jak si ho představujete, ale určitě je tady a vaše fantazie vám pomáhá si to uvědomovat. Teď k Ježíšovi promluvte ... jste-li sám/sama, můžete promluvit tichým hlasem... Poslouchejte, co vám Ježíš odpovídá nebo co si představujete, že vám říká... Rozdíl mezi přemýšlením a modlitbou je ten, že když přemýšlíme, tak obvykle rozmlouváme sami se sebou, kdežto když se modlíme, rozmlouváme s Bohem.
(Anthony de Mello SJ, Sádhana)
Svatý Ignác k tomu říká: Rozmluva se koná opravdovým způsobem, jako když mluví přítel s přítelem nebo služebník se svým pánem tak, že prosíme buďto o nějakou milost nebo se obžalováváme z nějakého špatného skutku nebo sdělujeme své starosti a prosíme v nich o radu. ... V rozmluvách máme mluvit a prosit podle rozjímané látky, totiž podle toho, zda se nacházíme v pokušeních nebo v útěchách, jak si přejeme tu či onu ctnost, jak se chceme dát k dispozici tím či oním směrem, jak chceme v rozjímáních pociťovat bolest nebo radost, zkrátka prosit o to, co si vzhledem k určitým zvláštním věcem přejeme.
(Duchovní cvičení, č. 54 a 199)