• 1. setkání: Bůh je s námi

    Ztišení

    Když se připravujeme na důležitou schůzku či rozhovor, obvykle se snažíme soustředit mysl a vnímat své tělo, abychom byli plně přítomni. I při těchto setkáních s Bohem se o to budeme pokoušet. Na začátku každého setkání vám nabídneme a provedeme Vás cvičením ke ztišení. Začneme tím, že si budeme všímat svého dechu, jeho rytmu, pocitu a zvuku, který jej doprovází. Jak se nadechujeme a jak vydechujeme. S každým nádechem se budeme soustředit na tady a teď. S každým výdechem budeme uvolňovat všechna napětí a obavy, které můžeme pociťovat. Janovo evangelium nám říká, že Bůh je s námi. Bůh je tady a teď a čeká až mu dovolíme, aby nás naplnil milostí a pokojem.

  • Jan 1,1-14

    Začátek Janova evangelia

    Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. 

  • K zamyšlení

    V průběhu tohoto roku pandemie se mnozí z nás museli vzdávat situací a věcí, které nám obvykle dávaly jistotu v tom, kdo jsme, nebo kdo jsme si mysleli, že jsme. Známé vzorce života se změnily: v našich vztazích, práci i volném čase. Kdo nebo co nám v této době může dát pocítit, kým jsme? Kdo dokáže prolomit samotu a izolaci, úzkost a nejistotu? Jméno Emmanuel znamená: Bůh je s námi. To je Bůh, ten, který je vždy s námi; Bůh, který je nám blízko, ať se děje cokoli. Nic nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši.

    Jan nám říká, že Bůh je od samého počátku s námi a přichází jako slovo, život a světlo. To je Bůh a chce s námi tuto přirozenost a identitu sdílet. Bůh k nám chce mluvit, chce s námi být ve vztahu. Bůh chce nám a celému stvoření vdechnout nový život. V Bohu není temnota. Nic v našem životě ani na světě nemůže být nikdy silnější než Boží láska, která září skrze Ježíše. Každý, kdo přijímá Slovo, které se stalo tělem, dostává moc stát se Božím dítětem. Bůh je trpělivý a laskavý a čeká, až přijmeme dar milosti a pravdy, nabízený svobodně a bez podmínek.

    Prolog Janova evangelia nám říká, že máme na výběr: Slovo, které se stalo tělem můžeme přijmout, ale nemusíme. Všechny příběhy, které během Adventu slyšíme, nám ukazují, že Bůh nabízí svou přítomnost jako dar. Marie, Josef, Zachariáš a Alžběta, mudrci a pastýři, králové i hostinský, všichni dostávají stejnou nabídku. Tváří v tvář neznámému se můžeme otevřít Bohu, být překvapení nebo mlčet, odmítnout příležitost jako hrozbu nebo ji přijmout jako dar. Volba je na nás.

  • Rozhovor s Bohem

    • Jak se cítím, když slyším evangelium mluvit o Božím plánu sdílet můj lidský život „zevnitř“? Jak mám reagovat na obraz Božího světla, zářícího ve tmě? V letošním roce se nacházíme ve velké nejistotě a úzkosti. Možná jsem se ocitl/a „ve tmě“. Toto období je příležitostí podělit se s Bohem o to, jak se mě tato temnota dotýkala. Ukázalo se něco, čeho jsem si předtím nevšiml/a: o mně, o mém životě a vztazích, o světě kolem mě? Nechme se nějaký čas naplňovat slovy: „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila“.

    • Znovu poslouchám slova: „Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali“. Co mi v poslední době pomohlo rozpoznat a přijmout Boha, který se mi daruje v mém každodenním životě? V časech nesnází může být těžké uvěřit, že Bůh je skutečně se mnou, že jsem v Božích rukách, ať se stane cokoli. Mají těžkosti této doby vliv na mou schopnost žít ve víře, naději a lásce? Nebo ve mně navzdory všemu tato schopnost roste?

    • Jan říká, že: „těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ Co pro mě znamená, že mi byla dána tato moc? Obracím své myšlenky k lidem, na kterých mi záleží: na mou rodinu a přátele, na pracovníky ve službách a na ty, kdo mi umožňují a usnadňují život, na kohokoli, s kým jsem se během pandemie setkal/a jako s posilou a podporou nebo na ty, kdo se obrátili na mě a potřebovali mou podporu. Co pro mě znamená vidět je jako Boží děti, své bratry a sestry?

    • Popros Boha, aby ti prozářil srdce světlem milosti a pravdy, abys viděl/a sebe a svět okolo sebe jeho milosrdnýma očima. Pojmenovávej při vstupu do adventní doby milosti, které potřebuješ a po kterých toužíš. Zkus strávit nějaký čas v tichosti, aby v Tobě mohlo Boží slovo zakořenit a stalo se v Tobě tělem.

Výchozí stránka