• 5. setkání: Budoucnost plná naděje

    Ztišení 

    Vstup do této tiché modlitby v pokoji a s touhou po Boží přítomnosti. Možná se Tvá mysl nechce zastavit, možná Ti modlitba připadá jako promarněný čas, když je celý život plný ruchu a neklidu. Ale neboj se, daruj Bohu tento svůj čas, nech plynout minuty, aniž bys je počítal/a. Soustřeď se na svůj dech a chvíli spočívej.

  • Vezmeme si čtení z evangelia podle Matouše Mt 2, 13-21

    Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu: neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna.“ Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: „Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.“ Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“ On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země. 

  • K zamyšlení

    Uprchlíci prchající před hrůzou a zkázou, děti vražděné bezcitným vládcem, ztráta domova a neutěšitelný smutek, nic z toho se nepodobá idylické vánoční scéně. Matoušovo evangelium říká: „Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit.“ (Jer 31, 15). Přesto je tento Jeremiášův citát proroctvím plným radosti, naděje a útěchy. Bůh dále říká: „Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala…je naděje pro tvé potomstvo.“ (Jer 31, 16 – 17)
    Zprávy jsou každý den plné násilí a ničení, krutosti a smrti, rasismu a útlaku všeho druhu. Je snadné zoufat, když čelíme nejisté budoucnosti. Ale uprostřed toho všeho je Bůh s námi a nabízí nám budoucnost plnou naděje. My sami můžeme být součástí této naděje na budoucnost světa.
    Pokud se necháme Ježíšem vést, sdílíme víru a odvahu Josefa a Marie, důvěru pastýřů a mudrců, přivítání Alžběty a všech známých postav z Ježíšova narození. Zjišťujeme, že vytváříme skutečný příběh Kristova narození. To je opravdový vánoční dárek – Boží dar nám, ale také náš dar Bohu.
    Vánoční písně a koledy zpívají o nás, o tom, že chceme Ježíši v jeslích přinést dárek. Co můžeme přinést? Ochotu dovolit Bohu, aby naše srdce proměnil svou úžasnou štědrostí? Bůh od nás nechce nic víc než tuto ochotu. Božím snem, přáním, je být s námi.

  • Rozmlouvej s Bohem

    Dokážu pozorně naslouchat volání Božího zaslíbení?

    • Vánoční příběh je plný cest fyzických i duchovních. Nikdo, kdo se podílí na příběhu Vtělení není ponechán na stejném místě, odkud vyšel. Boží pozvání stále čeká na naši odpověď, ale nikdy nás nenechá stát. Možná zjistím, že se vyhýbám náročnějším částem příběhu – nejsou to pro mě bezpečné a šťastné Vánoce z dětství. Jak mám reagovat na drsnější části příběhu, které nedávají pociťovat bezpečí a stabilitu? Třeba přemýšlím nad Josefem a Marií, nad tím, co se jim honilo hlavou, když museli utíkat. Možná s nimi o tom mluvím nebo se podílím na jejich rozhovoru. Jaké to asi je, udržet si v takové situaci živou víru a naději? Co chci říct Bohu?

    • Ježíš je tak malý a zranitelný. Utíká, zatímco ostatní umírají. Zkusím obrátit se v myšlenkách k mnoha uprchlíkům a vyděšeným dětem, zoufalým rodinám, které se právě snaží ukrývat na našich hranicích a chtějí začít nový život. Změnily tyto adventní meditace způsob mého myšlení? Vidím v nich Boha?

    • Na závěr, v tichosti, ve které se nacházím, dovolím Bohu, aby ke mně promlouval skrze Písmo. Možná se chvíli můžu zabývat Jeremiášovým proroctvím a podílet se na Ráchelině radosti navzdory jejímu pláči a sklíčenosti. Co mi tyto verše z Písma říkají v tomto čase radosti nebo smutku? Jsou to radosti či bolesti, o které se chci podělit s Bohem? Josef je představován jako příklad poslušnosti, slovo, kterému je třeba pozorně naslouchat. Mohu i já pozorně naslouchat volání Božího zaslíbení?

  • Závěr

    Na konci našich adventních setkání bude bezpochyby užitečné zreflektovat si celý jejich průběh. Proměnilo se během doby modlitby, času, který jsi strávil/a uvažováním nad Božím slovem, Tvé srdce, změnilo se Tvé uvažování o vstupu Boha do lidského života jako Boha s námi? Našel/la jsi v Písmu nějakou pasáž či slovo, které Tě opravdu oslovilo? Jak, kdy, při jaké příležitosti Tvého života nebo života kolem Tebe, jsi se setkal/a s Bohem?

    Vánoční příběh má mnoho skutečných stejně jako duchovních důsledků. Přistihl/a jsi se při čtení, že jsi někdy vzdoroval/a, bránil/a se slovům Písma, jejich významu? Možná by Ti pomohlo podívat se zpět na všechny postřehy, pocity, reakce na pozvání Božího slova. Objevilo se něco, co potřebuje uzdravení nebo proměnu? Našel/a jsi odvahu ke změně? K postupu vpřed nebo dokonce k vydání se na novou cestu? Jak Tě může Bůh vést domů „jinou cestou“?

    Vánoční příběh je jedním z překvapení, kdy Bůh vstupuje do lidských životů, aniž by ho očekávali. Je to především příběh o poslušnosti lidí, kteří naslouchají pozorně Božímu snu a sdílí jej svým způsobem, každý podle svých možností. Prozkoumej ještě jednou všechny své smysly, co jsi z milosti obdržel/a, nebo Ti bylo nabídnuto a děkuj za každý dar Bohu: za poznání daru a schopnost podle něj jednat, za dar, kterému jsi ještě neporozuměl/a a nerealizoval/a jej. Možná můžeš Bohu nabídnout vánoční dárek. Věnovat mu v příštích dnech svůj čas a pozornost a pokračovat na cestě s Ježíšem Emanuelem do Betléma, s Bohem, který je s námi.

    Ó Moudrosti ... Pane a vládce ... Kořeni Jesseho ... Klíči Davidův ... Vycházející slunce ... Králi Národů ... Emmanueli ... přijď, Pane Ježíši.

Výchozí stránka